Z pláže jsme se přesunuly nočním autobusem do San Cristobalu de las Casas. Cestu si nejvíc užila Péťa, jelikož si z pláže odvezla další, v pořadí již druhý úpal a celou cestu prozvracela. San Cristobal bylo první město, kde jsme se chovaly jako pravý turisti a propadly nakupování, doplnily jsme si šatník, nakoupily cetky, dárky, ochutnaly, co se dalo a o pár (set) pesos lehčí jsme šly spokojeně na hotel. Přibližně hodinu po návratu zjistil jediný doposud zdravý člen naší skupiny (Zuzka), že to s ochutnáváním na trnu krapet přehnala, a že si kromě nových šatů odnesla i „žaludeční poruchu“. I přes ne úplně dobré zdravotní rozpoložení jsme druhý den neohroženě vyrazily na výlet do vesnice San Juan Chamula. Je to jediná vesnice v Mexiku, kde se mísí křesťanství s předkolumbovskými praktikami. Navštívily jsme místní kostel, který byl plný ligotajících svíček, soch svatých (více než je uznáváno Vatikánem) a modlících se lidí. Potom nám curadorka nabídla, že nám udělá očištění (limpia), což jsme nadšeně přijaly. Jelikož jsme tři nevěrci, tak nás to moc neuchvátilo, ale zážitek to byl zajímavý, paní něco mumlala místním jazykem, „měřila nám tep“, kroužila kolem nás vajíčkem a větvičkami, dala nám napít místní pálenky a byl konec, celé to zabralo maximálně 10 minut. V druhé vesnici jménem Zinacantan, která je známá především vyšívaným oblečením, jsme navštívily místní výrobnu koberců a místních „krojů“. Já jsem měla to potěšení si obléknout místní svatební úbor a společně s naším průvodcem vytvořit svatební pár. Zuzka pro změnu zářila v místním kroji. Následovala ochutnávka místní pálenky posh (z cukrové třtiny) díky které se Zuzka zázračně uzdravila a nebo opravdu zabralo to očištění?
Dál jsme se přesunuly do Palenque, kde jsme sehnaly super ubytování v MayaBell uvnitř národního parku. Spaly jsme v hamakách po přístřeškem z palmového listí. Najít pohodlnou polohu v hamace byl ze začátku opravdu oříšek, ale nakonec jsme to nějak zvládly. Ráno nás probudil hrozný křik, po nějaké chvílí jsme vydedukovaly, že to budou zmiňovaní vřešťani. Navštívily jsme ruiny mayského města Palenque, kde jsme díky velmi vlhkému počasí málem umřely, a následující den jsme navštívily Aqua Azul, které díky období dešťů nebyly vůbec azul (modrý) a začaly nenápadně bojkotovat mexické jídlo (Dopředu upozorňuju, že pokud mi v Čechách někdo nabídne kukuřičnou tortilu, tak ho s ní přetáhnu :D).
Dál naše cesta pokračovala nočním busem do Meridy, kde jsme navštívily sedmý div světa Chizen Itza. Dál určitě stojí za zmínku, že nám Zuzka přišla smutná, proto jsme se s Péťou rozhodly, že jí musíme rozveselit nějakým pěkným dárkem. Nic nám nepřišlo dost dobré, až jsme to uviděly. Byl to velice „vkusný“ asi půl metru vysoký zlatý strom v čínském stylu, posazený na lodi s prasátky a kočičkami na větvích. V tu chvíli nám bylo jasné, že to je ten dárek, který Zuzce ukáže jak obrovské je naše přátelství k ní. Nevděčnice Zuzka z dárku nebyla vůbec nadšená! Nazvala ho ohyzdnou, hnusnou a kýčovitou věcí a odmítala si ho vzít sebou, ale nakonec podlehla našemu nátlaku a tak strom cestuje dále s námi.
Dále jsme se přesunuly do Valladolidu, ten jsme si vybraly díky místním cenotám, což jsou přírodní vodní propustě, kde se dá koupat. Cenoty nebyly daleko od města, tak jsme si půjčily „kola“ a vyrazily. Cesta by byla opravdu příjemná nebýt toho, že jsem měla kolo pro 11 leté dítě, takže jsem měla co dělat, abych si nevykopla koleny zuby. Valladolid se do naši paměti navždy vryl z úplně jiného důvodu. Bylo to první místo, kde Péťa dostala svojí první nabídku na sex přímo na ulici Ano, čtete dobře, když jsem šly po ulici do prádelny zastavil vedle nás kluk na motorce, vyndal si z kapsy papírek a přečetl nám: You have beutiful body and eyes/ass (nemůžeme shodnout na tom, co řekl), Do you want to have sex with me? Smály jsme se ještě když jsme šly z prádelny zpátky, ale smích nás přešel ve chvíli, kdy tam ten kluk pořád stál a viděly jsme to, co žádná slušně vychovaná dívka na ulici vidět nechce .
Další den jsme se přesunuly do Karibiku, k městečku Tulum. První dojmy nebyly příjemné, jelikož jsme zjistily, že díky bílejm a Američanům především je tu všechno neskutečně předražené. Poté, co jsme našly camp a chtěly si pronajmout hamaky za nemalou částku a navíc umístěné jen tak mezi stromy (ano je období dešťů), jsme svolily ke cabanas, kde jsme měly nádherný výhled z pokoje přímo na až neskutečně tyrkysové moře, kokosové palmy a bílý písek. Následně jsme navštívily cenotu Dos Ojos, což byla spíše jeskyně plná stalagnitů, stalagtitů a stalagnátů, mezi nimiž se dalo šnorchlovat a potápět. Nádhera. Další destinací je Isla Mujeres, kde strávíme poslední poklidné dny s Péťou, mořem a pravděpodobně žraloky velrybími.
Žádné komentáře:
Okomentovat